Infekční peritonitida koček (FIP) je obvykle považována za nevyléčitelné onemocnění a důležitou příčinu úmrtí mladých koček způsobenou kočičím koronavirem (FCoV).
Infekce FCoV je endemická mezi kočkami po celém světě. Většina kmenů kočičího koronaviru se nachází v trávicím traktu a nezpůsobuje významná onemocnění, jedná se o tzv. kočičí enterální koronaviry (FeCV). Kočky infikované FeCV si obvykle vyvinou imunitní reakci, během níž se produkují protilátky proti viru, a to do 7-10 dnů po infekci. U přibližně 12 % infikovaných koček virus zmutuje a změní svůj tropismus. Dochází k infekci bílých krvinek, konkrétně monocytů a makrofágů. Dochází k intenzivní zánětlivé reakci kolem cév v tkáních, kde se tyto infikované buňky nacházejí, často se jedná o břišní dutinu, ledviny, ale i mozek.
Je to právě tato interakce mezi vlastním imunitním systémem těla a virem, která je zodpovědná za symptomy FIP.
Existují dvě hlavní formy FIP: „suchá“ forma a „vlhká“ forma. Obě formy mohou způsobit různé příznaky. Některé z nejběžnějších příznaků FIP u koček zahrnují:
- Suchá forma FIP:
– Postupná ztráta chuti k jídlu a hubnutí.
– Letargie a zvýšená únava.
– Zvýšená tělesná teplota a horečky.
– Zánět očí a trvalá nebo opakující se oční onemocnění.
– Neurologické příznaky, jako jsou křeče, problémy s koordinací, ataxie a nystagmus, což je rytmický konjugovaný kmitavý pohyb očních bulbů.
- Vlhká forma FIP:
– Je obecně akutnější a vyznačuje se dutinovými výpotky, které se mohou nahromadit v hrudníku, břiše a vzácně v osrdečníku. Jedná se o hlavní, ale ne jednoznačný, symptom vlhké formy FIP.
– Kočka může vykazovat dušnost a obtížné dýchání.
Jakmile se u kočky vyvine klinická FIP, nemoc je obvykle progresivní a téměř vždy fatální. Proto je velmi důležité znát příznaky a díky tomu odhalit nemoc včas pomocí správných diagnostických postupů a metod.
Diagnostika
Diagnostika FIP je většinou obtížný a frustrující proces. Veterináři se při stanovení pravděpodobné diagnózy často spoléhají na kombinaci klinických příznaků, laboratorních testů a zobrazovacích technik. Nicméně anamnéza a klinické příznaky mohou být využity k zvýšení podezření.
- FIP se vyskytuje nejčastěji u mladých koček (<3 roky), ale jsou popsány i případy, kdy se FIP objevila i u starších koček (>10 let).
- Čistokrevné kočky a kočky žijící v domácnostech s více kočkami jsou vystaveny většímu riziku postižení.
- Kočky vystavené stresu (přesídlení, sterilizace/kastrace, příchod nových koček, očkování) mohou být náchylnější k infekci.
FIP je progresivní onemocnění: klinické příznaky se mění s časem, proto je důležité opakovat klinická vyšetření (včetně oftalmologických a neurologických vyšetření).
Krevní testy
Hematologie a biochemie séra mohou podpořit diagnózu FIP, a i když změny jsou většinou nespecifické, mohou sloužit k objasnění anebo vyřazení jiných patologií.
Hematologie:
- Lymfopénie (55-75% případů)
- Neutrofilie (39-55% případů)
- Mírná až střední neregenerativní anémie (37-54% případů).
- Trombocytopénie.
Biochemie:
- Hyperproteinémie (60% případů)
- Hyperglobulinémie
- Nízká hladina sérového albuminu
- Poměr albumin:globulin (A:G):
nízký (<0.4) – FIP je pravděpodobný
vysoký (>0.6-0.8) – FIP není pravděpodobný
- Hyperbilirubinémie, ikterus (21-36% případů; zejména u vlhké formy)
- Jaterní markery (ALT, ALP, GGT), ledvinové markery (CREA, UREA) jsou často mírně zvýšené.
Další testy ze séra:
- Elektroforéza proteinů
- zvýšené alpha-2 globuliny (větš. haptoglobiny)
- zvýšené gamma-globuliny
- Zvýšená hladina alpha1-acid-glykoproteinu (>0.48 mg/mL – >1.5 mg/mL).
Stanovení protilátek:
Neexistuje žádný specifický test na protilátky FIP; měří se pouze protilátky proti FCoV. Hodnoty protilátek měřené v séru se často používají jako diagnostický nástroj. Nicméně u většiny koček s pozitivními protilátkami proti FCoV se nikdy nerozvine FIP. Proto musí být hodnoty protilátek interpretovány s velkou opatrností a neměly by být používány jako jediný test pro diagnózu FIP.
- Velmi vysoký titr (1:1600) s odpovídajícími klinickými příznaky – pravděpodobnost FIP 94%
- Negativní titr – 90% pravděpodobnost absence FIP.
RT-PCR:
V infekční virologii je aktuálně nejspolehlivější a nejžádanější průkaz přítomnosti původce metodou PCR (polymerázová řetězová reakce). Tato metoda detekuje přítomnost genetického materiálu původce.
- FCoV RT-PCR:
testy na kočičí koronaviry založené na PCR jsou prováděny z výkalů, krve, efuze nebo tkání; izolovaný genetický materiál je aplikován pro samotný PCR test. Pro konfirmaci FIP se zásadně používá PCR test z efuze. Avšak i tato metoda má jistá úskalí…
- PCR může mít falešně negativní výsledek (důvod: genetický materiál FCoV je povahou RNA molekula, která je velmi náchylná k degradaci všudypřítomnými degradačními enzymy – laboratoř je připravena předejít těmto procesům, ale při skladování nebo následném transportu nelze nastavit 100 % prevenci tohoto procesu).
- PCR může mít falešně pozitivní výsledek (např. test nerozlišuje mezi virulentními a avirulentními kmeny FCoV a nerozlišuje souběžně s jinými druhy FCoV). Jinak řečeno, testovaný materiál může být pozitivní na FCoV, ale nemusí se jednat o FIP, protože není rozlišena mutantní forma viru.
- Navíc se ukazuje, že virémie se vyskytuje nejen u koček s FIP, ale také u zdravých přenašečů. FCoV RNA byla detekována v krvi koček s FIP, ale také u zdravých koček, u kterých se nevyvinula FIP po dobu 70 měsíců. I přesto, že PCR metoda pro detekci FCoV představuje zlatý standard, je nutné výsledky interpretovat opatrně.
- FIP RT-PCR:
Nyní je v ČR k dispozici unikátní test PCR z krve, který dokáže rozlišit FIP a ostatní FCoV. Tento test provádí laboratoř Scimed biotechnologies, s.r.o.
- Tento test je ideální pro konfirmaci FIP onemocnění u „suché“ formy FIP. U „vlhké“ formy FIP je doporučeno stanovit kvantitativní FCoV PCR z efuze. Odběr je nutno uskutečnit do EDTA-zkumavky pro nesrážlivou krev (minimálně 300μl krve).
- Obdobně lze použít tento test pro brzkou diagnostiku FIP při virémii, spolu s dalšími diagnostickými testy (elektroforéza, biochemie, krevní obraz), pro objasnění stavu zvířete.
Závěr:
Diagnostika FIP není jednoduchá a vyžaduje více vyšetření. Důležitá je rigorózní diferenciální diagnostika, kterou není radno podceňovat. U diagnostiky FIP platí: čím více informací, tím lépe. Doporučeno je proto využití více diagnostických metod.